INFORMACE O CHARAKTERECH TVD SE VÁŽOU K ZAČÁTKU 2. SÉRIE
REKLAMY IGNORUJU
Vracím se, ale nevím, jestli u toho vydržím...doufám, že ano ;)
Nespřáteluju, mám jenom oblíbené stránky které navštěvuju kdy chci já a ne kdy chtějí oni.

Na rozcestí lásky a přátelství 28. část

1. august 2011 at 16:07 | Bartíí |  Na rozcestí lásky a přátelství
Po pár dnech zase další část...tentohkrá dlouhá :)
Tumblr_lcxij3c9nx1qzlgueo1_500_large
22. 7. 2011 8 hodin ráno
Milý deníčku,
V noci mě Alex už málem dostal. Asi o půl 2 ráno jsem se probudila, a on tam stál. Jak se dostal dovnitř? Pak jsem mi to došlo. Nechala jsem si na noc otevřené okno, protože mně bylo teplo. Zároveň jsem si uvědomila, že mám na sobě jenom spodní prádlo, a peřinu mám odhrnutou u nohou. Alex na mě koukal svým nadrženým pohledem. Ale já byla rozespalá, a nechtěla se bránit. Stejně bych na to ani neměla sílu. Navíc se mi zdál sen. Ve snu všechno probíhalo podobně jako včera odpoledne. Jenom jedna věc byla rozdílná. A to ta, že se mi to líbilo, a hodně, a spolupracovala jsem s Alexem. Ten sen mě donutil myslet si, že si to mám užít. Z mých myšlenek mě najednou probral Alexův hlas: "Koukám, že svlíkání jsi mi usnadnila." A zase ten posměšek. Nerozumím tomu. Od toho líbání v parku, jako by na něj už neplatily moje jedovatá slova. "To bych ani neřekla." Prudce jsem vstala, a oblékla jsem si župan tak, aby ze mě ten úchylek mohl vidět co nejméně. Ale potom zase přišla myšlenka na ten sen. Řekla jsem si, že to s ním zkusím. Ale nechtěla jsem se jen tak dát. Podívala jsem se do očí tak, aby on v těch mých uviděl strach. On v těch svých žádný neměl. Jenom touhu a vášeň. On se ke mně začal přibližovat. Já pořád dělala, že se bojím. Couvala jsem, ale pak jsem "omylem" zakopla a spadla na zem. "Pomůžeš mi, prosím?" Řekla jsem se slzami v očích. "No jasně." Řekl naoko přívětivě. Kdejaká naivka by mu uvěřila, že to s ní myslí dobře, ale to já nejsem. Už ne. Tentokrát začal něžně. Možná to se mnou chtěl zkusit po dobrém kvůli tomu, co se stalo. Pomalu mi začal hladit záda. Ani mně to nevadilo, přes ten župan jsem ho skoro ani necítila, potom se ještě trochu přiblížil a mě k sobě lehce přitáhl. Ruce mi dal na svá rozložitá ramena. Když jsem tak koukala, z blízka byl i docela roztomilý. Pořád viděl, jak se "bojím". Strach v mých očích ho zřejmě zaskočil. V poslední době se v nich nedal zahlédnout často. Zdálo se mi, že přece jen MÁ nějaké srdce, i když to možná ani sám sobě nechce připustit. Jinak by se těžko ohlížel na to, co o nás prozradí oči. Tohle zjištění pro změnu zaskočilo mě. Chvíli jsme na sebe zaskočeně zírali. On mě přestal hladit po zádech, prostě jsme jenom stáli v objetí, a zírali na sebe. A on se najednou začal smát. Ale nebyl to jeho zlý smích. Byl to jeho normální smích, který je bohužel slyšet jenom málokdy. Když jsem to uslyšela, pustila jsem se do smíchu také. Asi po 5 minutách smíchu jsem se znova zarazila. "Proč se smějeme?" Zeptala jsem se najednou. "Já ani nevim, prostě ten smích přišel sám." "Musíš odsud pryč." "Co? Proč?" "Tak ty se ptáš? Asi……že by proto, že mě chceš znásilnit?" To ho, nevím proč, vyvedlo z míry. Asi ho nenapadlo nazvat to takhle. "To by nebylo znásilnění…..vždyť….ty si to chtěla, ne?" v očích se mu mihl strach. Strach ze záporné odpovědi. "Ne." Řekla jsem chladně. "Proč sis myslel, že bych to chtěla? Já miluju Jacka!" "No jo, jasný, všichni milujou Jacka, jenom mě nikdo." "Možná si za to můžeš sám. Kdyby ses nechoval jako úchyl, možná by se ti to vyplatilo. Určitě by si tě nějaká holka zamilovala a udělala pro tebe cokoliv, ale ty se chováš, jako prase. Jako by ti nešlo o nic jinýho, ale teď jsem se přesvědčila, že máš city, a taky, že dokážeš mít z něčeho strach." "Tak já asi radši půjdu." Řekl zraněně. Možná jsem to na něj neměla takhle vybalit, ale asi to tak je lepší. Opravdu by mě zajímalo, proč se tak choval. Zrovna ke mně, když se oboustranně nemáme zrovna moc v lásce.

Jak se vám líbí tahle část?
Co si myslíte o Alexovi?
Máte radši, když jsou části o něco dělší(jako tahle)?
 


Comments

1 Alice Alice | Web | 2. august 2011 at 16:10 | React

páni, toto ma dostalo :D normálne som ani nedýchala =D
neviem no, ja som si o Alexovi vytvorila taký názor, že je to typický "frajer"..pred inými ľuďmi sa hrá, že sa ničoho nebojí,že mu je všetko jedno a pritom to tak nie je..
mne je akurát jedno, či je kapitola dlhá, či krátka, hlavne, aby o niečom bola :) ako napríklad tu =) som zvedavá, čo bude ďalej :)

2 Markét Markét | Web | 8. february 2012 at 9:02 | React

Fakt moc pěkná kapitola, jsem zvědavá co bude dál a taky souhlasím s tím, že alex je "frajírek" :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement